Autismus u dětí: příznaky, diagnostika a podpora rodiny v praxi
Autismus u dětí: první projevy, diagnostika a podpora rodiny s Janou Hruškovou
Co prožívá rodina, jejíž batole nereaguje na jméno, vyhýbá se očnímu kontaktu a propadá záchvatům vzteku? Jana Hrušková z neziskové organizace Portimo vysvětluje, jak probíhá screening v 18 měsících, proč autismus neznamená špatnou výchovu a jakou oporu nabízí raná péče. Rozhovor otevírá také nedostatek odlehčovacích služeb a realitu života s chováním náročným na péči.
Hlavní témata
Kdo v podcastu mluví a z jaké pozice
Jana Hrušková
poradkyně rané péče v organizaci Portimo
Mluvčí 2
moderátor pořadu Zastávka na trati
Hlavní pointy podcastu
Co může pomoct
Komunikuju jinak TRIKO · 444 KčOriginální triko s nápisem, které zastaví nepříjemné otázky a komentáře okolí.Prohlédnout →
Odznak „Don’t ask what’s wrong, ask what I need“ · 55 KčStylový button s poselstvím, který připnete na batoh, tašku nebo bundu.Prohlédnout →
7 kartiček na nejtěžší chvíle
Meltdown, spánek, jídlo, změny, smysly, záchod a útěk. Každá na jedné stránce A5. Podle TACA.
Otázky a odpovědi z podcastu
S jakými obtížemi dítěte rodiče do rané péče nejčastěji přicházejí?
Jana Hrušková: Většinou popisují odchylky v chování: dítě nemluví, nereaguje na jméno, nechce si hrát s hračkami ani dětmi, nedokáže vyjádřit přání a reaguje vztekem.
▶ kolem 00:02:07Jak funguje pediatrický dotazník v roce a půl a co se stane, když vyjde pozitivně?
Jana Hrušková: Pediatr by měl v 18 měsících zjišťovat, zda dítě ukazuje, sdílí radost a reaguje na jméno. Pokud dotazník naznačí riziko, neznamená to automaticky autismus; potvrdí se zhruba u jednoho až dvou dětí z deseti zachycených.
▶ kolem 00:05:41S jakou jinou diagnózou se mohou rané projevy autismu zaměnit?
Jana Hrušková: Často se zaměňují s vývojovou dysfázií, protože obě poruchy provázejí výrazné potíže v řeči, neschopnost vyjádřit se nebo nerozumění řeči okolí.
▶ kolem 00:07:57Jak může učitel nebo asistent pomoci dítěti s PAS vydržet vyučovací hodinu?
Jana Hrušková: Doporučuje se fázovat práci na menší celky, střídat činnosti, méně oblíbené úkoly zařadit dříve a po jejich splnění nabídnout individuální odměnu, např. proběhnutí nebo Lego.
▶ kolem 00:16:33Proč je pro pracovníky rané péče důležitá osobní zkušenost s 24hodinovou péčí?
Jana Hrušková: Jana Hrušková zmiňuje týdenní pobyt na táboře s chlapcem s PAS, kde zažila nepřetržitou péči. Tato zkušenost jí ukázala extrémní náročnost každodenního fungování a vedla ke snížení nerealistických nároků na rodiče.
▶ kolem 00:21:40Jaké služby chybí rodinám dětí s poruchou autistického spektra nejvíce?
Jana Hrušková: Největším problémem je nedostatek odlehčovacích služeb a stacionářů, zejména pro děti a dospívající s chováním náročným na péči, kde by si rodina mohla od náročné péče odpočinout.
▶ kolem 00:32:41Na co se ptají rodiče a učitelé
Jaké jsou první signály, se kterými se rodiče dětí s podezřením na autismus obracejí na ranou péči?
Jana Hrušková: Rodiče nejčastěji popisují, že dítě nekomunikuje, nechce si hrát s nimi ani s ostatními dětmi, nehraje si s hračkami, vzteká se a nereaguje na své jméno ani na požadavky okolí. Podle Jany Hruškové je také typické, že dítě nedokáže vyjádřit své potřeby nebo se jeví jako extrémně klidné či naopak přehnaně plačtivé.
Znamená pozitivní screeningový dotazník u pediatra jistou diagnózu autismu?
Jana Hrušková: Neznamená. Dotazník v roce a půl slouží jako orientační záchyt – Jana Hrušková uvádí, že pokud z dotazníku vyjde riziko u deseti dětí, diagnóza se následně potvrdí zhruba u jednoho až dvou. Projevy mohou být způsobené například vývojovou dysfázií, která se rovněž projevuje potížemi v porozumění a řeči.
Musí mít dítě oficiální diagnózu, aby rodina mohla využít ranou péči?
Jana Hrušková: Nemusí. Raná péče pracuje s konkrétními projevy chování a potřebami dítěte i rodiny, nikoliv s razítkem diagnózy. Služba je určena rodinám dětí od narození do sedmi let (nebo do nástupu do školy) a rodiče se mohou obrátit i preventivně.
Jak pomoci dítěti s autismem, aby zvládlo školní výuku a udrželo pozornost?
Jana Hrušková: Základem je podpora asistenta pedagoga a doporučení ze speciálně pedagogického centra. V praxi se osvědčuje vhodná motivace, střídání a fázování úkolů (např. psát po malých částech), zařazení neoblíbených aktivit na začátek a následná konkrétní odměna, například v podobě pohybu nebo stavění z lega.
Co se děje s rodinou po ukončení rané péče v sedmi letech věku dítěte?
Jana Hrušková: Po nástupu do základního vzdělávání přebírá hlavní roli škola a raná péče končí. Návazné služby pro starší děti jsou v terénu hůře dostupné; využít lze například sociálně aktivizační služby, osobní asistenci nebo sociální rehabilitaci, avšak specializované odlehčovací služby pro děti s chováním náročným na péči v regionu chybí.
Osobní zkušenost vs. zdravotní tvrzení
Osobní zkušenosti
Jana Hrušková popisuje svou osobní zkušenost ze začátků v rané péči, kdy absolvovala týdenní pobyt na táboře jako osobní asistentka dítěte s PAS v režimu 24hodinové péče. Uvádí, že tato vyčerpávající zkušenost (přirovnávaná k výstupu na Everest) jí pomohla pochopit realitu rodin, omezit nepřiměřené metodické nároky na rodiče a ocenit dny, kdy se rodině podaří péči prostě zvládnout.
Tvrzení a názory v podcastu
Mluvčí vyjadřuje názor, že většina odborníků vidí původ autismu v genetice. Zmiňuje časté debaty rodičů o očkování v roce a půl, přičemž poukazuje na to, že v tomto věku se geneticky dané projevy začínají přirozeně projevovat, takže je sporné dávat očkování do příčinné souvislosti. Dále uvádí svůj pohled, že nárůst případů je dán především kvalitnější diagnostikou a vyšším společenským povědomím.
Rychlá orientace v podcastu
Mohlo by vás zajímat
Tolik času vám ušetřilo shrnutí místo poslechu
Pokud vám pomohlo, podpořte projekt sadou 7 kartiček za 49 Kč. Vám pomůže doma, nám s dalšími díly.
Podpořit kartičkami za 49 Kč