Jak vznikl název centra StropOFFka?

Bohuslav Jakubec: Název vznikl spojením slov strop a off. Vyjadřuje myšlenku, že deficity a limity dětí nemusí zůstat neměnné, ale dají se posunout, inhibovat nebo vypnout, tedy offnout.

Může vícejazyčné prostředí způsobit zdánlivé zpoždění vývoje?

Bohuslav Jakubec: Pokud se rodina přistěhuje ze zahraničí, doma mluví rodným jazykem a dítě nastoupí do česko-anglické školky, musí zpracovat tři jazyky a kulturní odlišnosti najednou. Vývoj se v první fázi může jevit jako opožděný, než dítě situaci vstřebá.

Lze terapií posunout výrazně dysfunkční dítě k samostatnosti v dospělosti?

Bohuslav Jakubec: Záleží především na tom, zda je stav spojen s intelektovou poruchou a dalšími komplikacemi, jako jsou epileptické záchvaty či úzkosti. Bez intelektového postižení je posun k funkčnosti snazší, ale vždy záleží na individuálních kapacitách jedince.

Na co se zaměřila metodika vytvořená ve spolupráci s ministerstvem?

Bohuslav Jakubec: Metodika vznikla pro pečující personál v dětských skupinách, tedy chůvy a vychovatelky. Poskytuje návodné a praktické postupy, jak již v raném věku pracovat s dětmi se zvýšenou specifickou potřebou.

Proč je v rané fázi terapie někdy lepší pracovat bez přítomnosti rodiče?

Bohuslav Jakubec: Když je rodič v terapeutické místnosti, dítě má tendenci sklouzávat k naučeným vzorcům chování a únikovým mechanismům. Bez rodiče lze snáze navázat kontakt a naučit dítě nové strategie, které se s rodičem začnou trénovat až později.

Jaké zkušenosti mají rodiny dětí s PAS s reakcemi veřejnosti?

Bohuslav Jakubec: Při afektech v MHD nebo obchodech se pečující, převážně matky samoživitelky, setkávají s odsuzujícími komentáři o nevychovaných dětech. Tyto zážitky vedou rodiče k izolaci a strachu vycházet mezi lidi.

Jaké jsou první signály, že by dítě mohlo být na autistickém spektru?

Bohuslav Jakubec: Během prvního roku si rodiče mohou všimnout oslabeného očního kontaktu, chybějící reakce na jméno nebo absence nápodoby, jako je dělání paci-paci či pápá. Ve druhém a třetím roce se může objevit stereotypní samostatná hra, echolálie nebo opožděný vývoj řeči. Někdy se dítě vyvíjí běžně a kolem třetího roku nastane regres, uvedl Bohuslav Jakubec.

Co je to dotazník M-CHAT a kdo ho provádí?

Bohuslav Jakubec: M-CHAT je screeningový dotazník složený z dvaceti otázek, který běžně zadává pediatr mezi 16. a 30. měsícem věku dítěte. Zjišťuje například oční kontakt, tendenci lézt po nábytku nebo nápodobivé hry. Na základě výsledku může pediatr vyslovit podezření na PAS a odeslat rodinu na další odborná vyšetření, popsal Bohuslav Jakubec.

Jak probíhá rozvojová terapie u dětí s PAS v praxi?

Bohuslav Jakubec: Terapie je akční a postavená na hře. Začíná se od rozvoje hrubé a jemné motoriky, využívají se edukativní a zalaminované pomůcky, pohyb a cvičení. U neverbálních dětí se nejprve hledá funkční způsob dorozumívání a nové strategie pro vyjádření nesouhlasu, vysvětlil Bohuslav Jakubec.

Proč by rodiče dětí s postižením neměli zapomínat sami na sebe?

Bohuslav Jakubec: Bohuslav Jakubec přirovnává situaci k nasazování kyslíkové masky v letadle – rodič musí nejprve zabezpečit sebe, aby měl kapacitu pomáhat dítěti. Pokud rodiče dají veškerou energii pouze dítěti a nevyužijí odlehčovací služby, hrozí jim úplné vyčerpání.

Proč se dnes doporučuje říkat „člověk na spektru“ místo označení „autista“?

Bohuslav Jakubec: Označení „autista“ vnímají lidé na spektru často negativně, protože společnost pak vidí jen diagnózu a přehlíží celou osobnost člověka. V Česku se proto v praxi preferují obraty jako lidé na spektru nebo lidé s autismem, uvedl Bohuslav Jakubec.